Základní terminologie
Porozumění košíkářskému řemeslu začíná u terminologie. České názvosloví se v různých oblastech mírně liší, základní pojmy jsou však srozumitelné v celé republice:
- Tyče (stakes) — svislé nosné proutky tvořící kostru košíku
- Proutky (weavers) — vodorovné pracovní proutí vpletané mezi tyče
- Dno — základna košíku, nejčastěji oválná nebo kulatá
- Stěna — boční pletivo košíku vytvořené po vztyčení tyčí
- Okraj (border) — dokončovací prvek horního obvodu, zpevňující celý výrobek
- Ucho — rukojeť košíku, připevňovaná po dokončení stěn
- Šídlo (bodkin) — kovový nebo kostěný nástroj pro rozrážení pletiva při zasouvání konců
Výroba dna
U kulatého košíku začíná práce výrobou dna. Základní postup využívá tzv. kříž — sadu tyčí položených kolmo přes sebe. Jejich počet a délka závisí na plánované velikosti dna. Tyče jsou svázány nebo přepleteny středovou sadou úderů, které je drží pohromadě, a poté se rozevřou do hvězdicovitého vzoru, kolem něhož se proutky pletou spirálově.
Pletení dna pokračuje, dokud nedosáhne požadovaného průměru. Poté se tyče zahnou nahoru a upnou pomocí dočasného nářadí nebo provázku, aby nedošlo k nerovnoměrnému sklonu při zahájení stěn.
Oválné dno
Pro oválné dno se používá dvojice rovnoběžných tyčí provlečených sadou kratších příčných tyčí. Délka rovnoběžných tyčí určuje délku elipsy, počet příčných tyčí ovlivňuje šířku. Způsob zahájení pletiva je odlišný od kulatého dna a vyžaduje počáteční fixaci konce proutku.
Tyčkové pletení
Tyčkové pletení (stake-and-strand weaving) je nejrozšířenější technika v evropském košíkářství. Proutek se střídavě proplétá přes a pod svislými tyčemi. Nejjednodušší variantou je prosté pletení — jeden proutek se pohybuje přes jednu tyč a pod jednu tyč v pravidelném střídání. Výsledný vzor se podobá plátnové vazbě v textilu.
Variace na toto schéma zahrnují:
- Řetezkové pletení (chasing weave) — dva proutky se střídají ve stejném směru, přičemž každý začíná o jednu tyč posunutý. Vytváří hustší a pevnější pletivo.
- Twining (kroucení) — dva nebo tři proutky se vzájemně kroutí kolem tyčí. Technika poskytuje velmi pevné spojení a charakteristický vizuální vzor.
- Fitching — varianta twiningu s delšími vzdálenostmi, používaná pro větrané výrobky nebo jako dekorativní prvek.
Postup zahájení stěn
Po dokončení dna se tyče vztyčí a zahnou do svislé polohy. Aby si zachovaly polohu, zpravidla se spojí provázkem nebo se do pletiva vloží dočasný prstenec. První řady pletení stěn jsou nejnáročnější na udržení správného sklonu tyčí. Správný úhel rozevření tyčí určuje výsledný tvar košíku — svislé tyče dávají válcový tvar, šikmo rozevřené tyče tvar konický nebo misky.
Plátnové a mřížkové techniky
Plátnové pletení (plaiting) pracuje s plochými pruhy materiálu — dřevěné dýhy, papírových proužků nebo širokého rákosu. Pruhy se proplétají v pravých úhlech podobně jako osnova a útek v tkanině. Technika je charakteristická pro výrobu obdélníkových a čtvercových plochých výrobků — podnosů, podložek, víček.
Hexagonální mřížka (hexagonal weaving) vytváří šestihranné otvory v pletivu a je typická pro určité asijské tradice. V českém prostředí se uplatňovala méně, ale v dekorativní tvorbě se s ní setkáme při výrobě dekorativních košíků a závěsných nádob.
Smyčkové a šité techniky
Smyčkové pletení (coiling nebo looping) je radikálně odlišné od tyčkových technik. Svazek trávy, slámy nebo proutí se vinuje spirálně a upevňuje přes sebe šitím. Technika je rozšířená v africkém a jihozápadním americkém košíkářství; v české tradici ji nacházíme zejména u slaměných zásobnic a ošatek.
Dokončovací okraje
Okraj přidává košíku pevnost a estetiku. Existuje mnoho typů okrajů, od jednoduchých po složitě vzorované. Nejpoužívanější v české tradici je trod border — tyče se zahnou přes sebe a zasouvají se zpět do pletiva, čímž vytvářejí pevný pletený proužek podél horního obvodu. Tento okraj je funkční a výrazný zároveň.
Tzv. rope border (lanový okraj) vytváří tordovaný efekt několika zahnutými tyčemi najednou. Foot border (spodní okraj) zpevňuje základnu dna při jejím styku s povrchem.
Nářadí
Košíkářské nářadí je jednodušší než u mnoha jiných řemesel. Základní soubor zahrnuje:
- Šídlo nebo bodkin pro rozrážení pletiva při zasouvání konců proutků
- Kleště s rovnými čelistmi pro přimáčknutí ohybů a zkrácení proutků
- Nůžky nebo nůž pro zkracování proutků a ořez konců
- Vázu nebo koryto na namáčení proutí
- Pracovní prkno nebo stojan pro upnutí dna při pletení stěn
Specializovaná dílna může zahrnovat i stroje na loupání kůry, třídění proutí podle průměru nebo navíjení. Pro ruční tvorbu v domácím prostředí postačí základní soubor ručního nářadí.
Další studium
Výuku košíkářských technik nabízejí v České republice etnografická muzea a kulturní centra. Odborné publikace: Chittenden, A.: Basket Weaving (anglicky). Česky: Publikace Ústavu lidové kultury ve Strážnici k tradičním řemeslům. Online materiály v češtině přináší portál nulk.cz.