Vrbové proutí — základní surovina
Košíkářská vrba (Salix viminalis), česky také nazývaná košíkářská nebo prutnatá vrba, je nejrozšířenější surovinou pro tradiční pletení v Čechách. Roste přirozeně podél vodních toků — řek, potoků a příkopů — kde toleruje periodické záplavy a vlhkou půdu. Přírodní porosty se doplňují cíleně zakládanými vrbovisky, jejichž výnos lze sklízet každoročně.
Vedle S. viminalis se v české košíkářské výrobě tradičně uplatňuje také fialová vrba (Salix purpurea), jejíž tenčí a pružnější výhony jsou vhodné pro jemnější výrobky. Pro robustní košíkové zboží se používá bílá vrba (Salix alba) a vrba křehká (Salix fragilis), i když ty jsou méně časté.
Sklizeň proutí
Správná sklizeň je podmínkou kvalitního materiálu. Proutí se sklízí v období vegetačního klidu, tedy od pozdního podzimu do časného jara — zpravidla od listopadu do března. V tomto období jsou výhony dostatečně tvrdé, ale zachovávají pružnost. Letní sklizeň produkuje materiál s vyšším obsahem vody a nižší pevností po vysušení.
Délka výhonů sklizených pro košíkářství se pohybuje mezi 60 a 200 cm v závislosti na druhu výrobku. Kratší proutky slouží pro detailní práce a boky menších košíků, delší pro základny a nosné tyče. Sklizeň probíhá ručně nebo za pomoci specifických nástrojů; mechanizovaná sklizeň je ekonomičtěji výhodná pro velká vrboviště.
Bílé proutí
Bílé proutí vzniká loupáním kůry z čerstvých nebo namočených výhonů. Loupání probíhá buď v době vegetačního klidu (zimní sklizeň namočená na jaře), nebo přímo v době růstu, kdy kůra snáze odchází. Výsledný materiál má světle krémový nebo bílý povrch, je jemnější na pohled a méně náchylný k plísním. Používá se pro jemnější košíkové zboží, proutěný nábytek a dekorativní výrobky.
Hnědé proutí
Hnědé proutí je přirozeně sušené bez loupání kůry. Zachovává si tmavší barvu a robustnější charakter. Je odolnější vůči mechanickému poškození a vhodné pro venkovní použití — zahradní košíky, přepravní bedny nebo truhlíky. Kůra dodává výhonům charakteristický hnědý odstín, který se v průběhu let mění.
Zelené proutí
Zelené nebo čerstvé proutí se zpracovává bezprostředně po sklizni, dokud je ohebné. Nevýhodou je smrštění po vysušení, které může deformovat výrobek. Práce se zeleným proutím vyžaduje zkušenost a přesné plánování konečného tvaru.
Příprava proutí před pletením
Suché proutí je před použitím nutné namočit ve vodě. Tenčí proutky stačí máčet přibližně 30 minut, silnější tyče vyžadují namáčení 2–12 hodin podle průměru. Přemáčení způsobuje křehnutí a praskání. Po namočení se proutí zabaluje do vlhké tkaniny nebo se nechá ležet v polostínu po dobu 1–2 hodin, aby vlhkost rovnoměrně pronikla do celé délky.
Ratan
Ratan pochází z tropických popínavých palem rodu Calamus a příbuzných rodů, které rostou v jihovýchodní Asii. Do Evropy se dováží od 17. století a stal se rozšířenou alternativou k vrbe tam, kde je požadována větší rovnoměrnost materiálu a nižší hmotnost hotového výrobku. Ratan je pevnější než vrba a méně náchylný ke vzniku trhlin při ohýbání za sucha.
V české košíkářské tradici se ratan používal zejména pro výrobu nábytku — sedaček, opěradel a jídelních košíků. Zpracovává se v různých průměrech: tenčí ratanové proužky (raking cane) slouží jako vzorové vlákno, silnější tyčinky jako nosná kostra výrobku.
Sláma a obilné materiály
Pletení ze slámy je samostatnou tradicí, odlišnou od vrbového košíkářství. Žitná sláma tvoří základ pro výrobu typických kulatých zásobnicových košů, ošatek na chléb a různých obřadních předmětů. Technika šití nebo spirálového vinutí svazků slámy je charakteristická pro Moravu, kde se dochovala v mnoha regionálních variantách do 20. století.
Cornish sláma (pšeničná nebo ječmenná) a rákos se v menší míře používají pro dekorativní výrobky. Materiál vyžaduje jiné podmínky přípravy a odlišné techniky zpracování než vrbové proutí.
Dřevěná dýha a papír
Dřevěná dýha — tenké proužky štípaného nebo řezaného dřeva — se v české výrobě uplatňovala zejména pro výrobu trhů, krabic a transportních obalů. Smrková a jedlová dýha ze šumavských oblastí sloužila pro výrobu sýrových forem a úložných nádob.
Papírové nebo rafiové proužky se od 20. let 20. století prosadily jako levnější alternativa pro drobné dekorativní výrobky. Papír lisovaný a točený do šňůry (papírové proutí) prožívá v poslední době obnovu zájmu jako materiál pro kurzové košíkářství, protože nevyžaduje přístup k přírodním materiálům a je snadno dostupný.
Kde sehnat vrbové proutí v ČR
Domácí vrboviště se nacházejí především v jižních Čechách (Písecko, Táborsko), na Polabí a na Jižní Moravě. Proutí je k dostání v zemědělských podnicích, speciálních prodejnách řemeslných potřeb nebo přímo od pěstitelů. Část nabídky pokrývají dovozci z Polska nebo Maďarska, kde je pěstování vrby pro košíkářské účely rozšířenější.